Rozhovor: Trenér starší přípravky 

Mládež v Sendražicích jde v posledních letech rapidně nahoru. Čím si myslíš, že to je?

Z mého pohledu je to určitě zásluha trenérů, ale zároveň hlavně samotných dětí, které se každým rokem posouvají dál a dál. Je vidět, že na sobě pracují a fotbal je baví.

Sendražice dokážou porážet i větší kluby, třeba Kolín. Dá se podle tebe tenhle trend dlouhodobě udržet?

Tohle mi připomíná rok 2023, kdy jsem začínal trénovat mladší přípravku. Když k nám tehdy poprvé přijel Kolín B, naším cílem bylo dostat méně než 25 gólů. Nakonec jsme prohráli 19:5. Od jara 2024 do podzimu 2026 jsme s nimi už nikdy neprohráli. S Kolínem A jsme navíc pětkrát vyhráli a dvakrát prohráli. Za mě se tenhle trend určitě dá udržet.

Zároveň na tyhle kluky potom přichází nabídky z větších klubů. Zahřeje tě u srdíčka, když vidíš, že o ně mají zájem, nebo tě trochu mrzí, že třeba nezůstanou a nemůžou se dál rozvíjet právě v Sendražicích?

Tohle se mi už několikrát stalo. Zájem o naše děti určitě je, nicméně rozhodují hlavně rodiče. Někteří mi řekli, že dokud budu jejich děti trénovat já, nikam jinam nepůjdou. To samozřejmě u srdíčka zahřeje. Je pro mě důležité vidět, že jsou spokojení a že mi důvěřují.

Co naopak vidíš jako největší problém? Kam by se podle tebe měl fotbal v Sendražicích posunout, aby současná dobrá práce nebyla za pár let pryč?

Rozhodně bychom chtěli zapracovat na zázemí klubu. Hodila by se například umělá tráva, kde bychom mohli v zimních měsících trénovat, a také další sada branek. Myslím, že právě tohle by nám mohlo pomoct posunout se zase o kus dál.

Co je podle tebe na trénování takhle malých dětí vůbec nejtěžší?

Kupodivu s dětmi problém není, pokud mají zájem a fotbal je baví. Hlavně je do něj nesmí rodiče nutit. Spíš mě někdy mrzí přístup některých rodičů, co se týče účasti na turnajích. Patříme mezi tři nejlepší týmy na okrese, takže mě potom mrzí, když o turnaje není z jejich strany takový zájem.

A co ti to naopak dává? Je to určitě dřina a není to práce pro každého, tak co tě na tom pořád drží?

Když vidím jejich radost z výher a zároveň to, jak se pořád zlepšují a posouvají dál, tak to za to všechno stojí. Navíc mají velkou motivaci. Několikrát jsem se s nimi vsadil, jestli někoho porazí, a samozřejmě to dokázali. Já pak skončil v dámských plavkách, sukni s podprsenkou nebo s růžovými vlasy. :-D Vždycky mě dokážou překvapit tím, co zvládnou.

Když vidíš děti, které dnes trénuješ, přemýšlíš už nad tím, kam by to některé z nich mohly jednou dotáhnout, nebo je podle tebe v tomhle věku ještě brzy něco odhadovat?

Za mě je prostředí zásadní. Talent je samozřejmě výhodou, ale záleží hlavně na tom, jak s ním hráč naloží a jestli to má srovnané v hlavě. V tomhle věku mají navíc velký vliv rodiče, ať už pozitivní, nebo negativní.

Jak moc podle tebe rozhoduje o vývoji dítěte samotný talent a jak moc prostředí, trenéři a rodiče?

Podle mě je důležité všechno dohromady. Talent je jedna věc, ale bez dobrého prostředí, trenérů a podpory rodičů se může těžko rozvíjet. Děti mě navíc berou spíš jako kamaráda než jako trenéra, což podle mě pomáhá vytvořit mezi námi důvěru.

A poslední otázka – kdyby tohle četl rodič, který přemýšlí, kam svoje dítě dát na fotbal, co bys mu řekl? Proč právě Sendražice?

Děláme to hlavně pro děti a na nic si nehrajeme. Stačí, když dítě fotbal baví a má chuť na sobě pracovat. O ostatní se postaráme.